V české internetovské hantýrce se zdrojem míní zdroj informací, ale i služba, tedy v podstatě cokoli, co lze nějak použít. Slovo zdroj je zde překladem anglického slova resource, čti risórs, které znamená zdroj, zásobu, ale v přeneseném smyslu také možnost.
Zdroje můžeme rozdělit na veřejné, tj. ty, které může bezplatně používat kdokoli, kdo se dostane k Internetu, neveřejné, tj. ty, které nejsou dostupné každému a placené, které jsou jen pro ty, kdo za to zaplatí.
Pro normálního uživatele je důležité vědět jaké zdroje jsou k disposici a jak je použít, tj. jaký nástroj (program) použít a jak s ním zacházet.
Na prvou z těchto otázek nelze dát vyčerpávající odpověď,
protože spousty institucí i jednotlivců se přímo předhánějí
v nabídce služeb i informací o sobě nebo o lecčem jiném.
Samozřejmě, kvalita služeb a informací je ,,velmi rozdílná''.
Navíc se to všecko neuvěřitelně rychle mění.
Proto otázku, kde najít to či ono, nechávám úmyslně stranou
a čtenáře odkazuji na seznamy zdrojů (viz kapitola 11, str. ),
na vyhledávací servery a na knížku citovanou v 11.2.8, str.
.
V této knížce se soustředím na otázku jak použít základní nástroje (programy a typy služeb).
Podle účelu použití můžeme nástroje rozdělit zhruba do čtyř kategorií, které se částečně překrývají: